Poruchy osobnosti. Typy, příznaky a možnosti léčby

Co jsou poruchy osobnosti?

Poruchy osobnosti představují skupinu duševních poruch, které jsou charakterizovány trvalými vzorci chování, myšlení a prožívání, jež se odchylují od kulturních očekávání, jsou nepružné a zasahují do mnoha aspektů života jedince. Tyto vzorce jsou často hluboce zakořeněny a objevují se už od rané dospělosti nebo dokonce dospívání.

Lidé s poruchami osobnosti mají často potíže v mezilidských vztazích, práci i jiných oblastech života. Jejich chování může být pro ostatní nepochopitelné, což vede k izolaci a nedorozuměním. Na rozdíl od jiných duševních poruch, které mohou být přechodné, jsou poruchy osobnosti obvykle chronické a vyžadují dlouhodobou léčbu.

Typy poruch osobnosti

Podle Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5) se poruchy osobnosti dělí do tří klastrů, z nichž každý zahrnuje několik specifických poruch s podobnými charakteristikami a vzorci chování.

Klastr A: Podivné a excentrické poruchy

Tento klastr zahrnuje poruchy osobnosti, které se vyznačují podivným, excentrickým nebo neobvyklým chováním a myšlením.

1. Paranoidní porucha osobnosti
   Osoby s paranoidní poruchou osobnosti mají trvalou nedůvěru vůči ostatním a podezřívají je z nepřátelských úmyslů. Tato podezřívavost často vede k izolaci a konfliktům s okolím.
2. Schizoidní porucha osobnosti
   Jedinci s touto poruchou se vyhýbají sociálním kontaktům a preferují osamělost. Často nevykazují zájem o vytváření blízkých vztahů a mohou se jevit jako emocionálně chladní.
3. Schizotypální porucha osobnosti
   Schizotypální osobnosti mají excentrické chování, zvláštní myšlenky a přesvědčení, jako například pověry nebo magické myšlení. Mají obtíže v mezilidských vztazích a často se cítí nepohodlně ve společnosti druhých.

Klastr B: Dramatičtí, emocionální a nestabilní

Tento klastr zahrnuje poruchy osobnosti charakterizované dramatickým, emocionálním nebo nepředvídatelným chováním.

1. Hraniční porucha osobnosti (BPD)
   Jedinci s hraniční poruchou osobnosti mají nestabilní vztahy a impulzivní chování. Často pociťují intenzivní pocity prázdnoty a mají tendence k sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám.
2. Narcistická porucha osobnosti
   Narcistická osobnost je charakterizována přehnaným pocitem vlastní důležitosti, potřebou obdivu a nedostatkem empatie k ostatním. Tito lidé mají často grandiózní představy o vlastní hodnotě a očekávají zvláštní zacházení.
3. Histrionská porucha osobnosti
   Osoby s histrionskou poruchou osobnosti vyžadují neustálou pozornost a často používají dramatické nebo přehnané chování, aby ji získaly. Jejich emoce mohou být povrchní a nestabilní.
4. Antisociální porucha osobnosti
   Tato porucha se vyznačuje trvalým nezájmem o práva ostatních a nerespektováním sociálních norem. Lidé s touto poruchou mají tendenci být bezohlední, impulzivní a často se zapojují do kriminálních aktivit.

Klastr C: Úzkostní a vystrašení

Tento klastr zahrnuje poruchy osobnosti charakterizované úzkostnými a strachovými vzorci chování.

1. Vyhýbavá porucha osobnosti
   Lidé s vyhýbavou poruchou osobnosti se vyhýbají sociálním situacím a kontaktům kvůli intenzivnímu strachu z odmítnutí a kritiky. Často trpí nízkým sebevědomím.
2. Závislá porucha osobnosti
   Závislá osobnost se vyznačuje nadměrnou potřebou péče a podpory od ostatních, což vede k podřízenému a přilnavému chování.
3. Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti (OCPD)
   Tato porucha se projevuje nadměrným zaměřením na pořádek, perfekcionismus a kontrolu, což může negativně ovlivnit schopnost flexibility a efektivity v každodenním životě.

Jak se poruchy osobnosti léčí?

Léčba poruch osobnosti je komplexní a často vyžaduje dlouhodobý přístup. Zahrnuje kombinaci psychoterapie, farmakoterapie a podpůrné péče. Cílem léčby je pomoci jedinci zvládat symptomy, zlepšit mezilidské vztahy a zvýšit celkovou kvalitu života.

1. Psychoterapie
   Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a dialektická behaviorální terapie (DBT), je jedním z hlavních prostředků léčby. KBT pomáhá identifikovat a měnit nezdravé vzorce myšlení a chování, zatímco DBT je zvláště účinná u hraniční poruchy osobnosti, kde se zaměřuje na regulaci emocí a zlepšení mezilidských vztahů.
2. Farmakoterapie
   Léky mohou být použity k léčbě některých symptomů poruch osobnosti, jako jsou úzkost, deprese nebo impulzivní chování. Používají se antidepresiva, stabilizátory nálady a antipsychotika, v závislosti na potřebách pacienta.
3. Podpůrná péče a psychoedukace
   Podpůrná péče zahrnuje skupinovou terapii, rodinnou terapii a podporu komunitních služeb. Psychoedukace pomáhá pacientům a jejich rodinám lépe porozumět poruše a zlepšuje zvládání příznaků.
4. Životní styl a prevence relapsu
   Úprava životního stylu, jako je zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, dostatek spánku a zvládání stresu, může pozitivně ovlivnit psychický stav. Prevence relapsu zahrnuje identifikaci spouštěčů a rozvoj dovedností zvládání stresu a problémů.

Poruchy osobnosti jsou komplexní výzvou nejen pro postižené jedince, ale i pro jejich okolí. Je důležité si uvědomit, že porucha osobnosti není osudem a že existují účinné metody léčby, které mohou zlepšit kvalitu života. Správná diagnostika a vhodná léčba mohou lidem s poruchami osobnosti pomoci dosáhnout výrazného zlepšení a žít plnohodnotný život.