Skip to main content
wp-content/uploads/2025/01/kontejner_A-1024x576-1.jpg

Bateriová úložiště a služby výkonové rovnováhy (SVR): Nová etapa v řízení energetické sítě

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, modernizace přenosových soustav a potřeba rychlé reakce na výkyvy ve výrobě a spotřebě elektřiny kladou vysoké nároky na stabilitu energetické sítě. Jedním z inovativních řešení, které pomáhá poskytovat aFRR (automatic Frequency Restoration Reserve) neboli služby výkonové rovnováhy (SVR), jsou bateriová úložiště. Ta umožňují velmi rychlé vyrovnávání nerovnováhy mezi okamžitou výrobou a spotřebou elektřiny, čímž se efektivně podílí na udržení stability sítě a minimalizují riziko výpadků.


1. Co jsou služby výkonové rovnováhy (SVR)

Služby výkonové rovnováhy (SVR) představují klíčový nástroj provozovatelů přenosových a distribučních soustav k zajištění rovnováhy mezi výrobou elektřiny a její spotřebou v reálném čase. V minulosti se tyto služby zajišťovaly převážně pomocí rychle nastartovatelných zdrojů, jako jsou dieselagregáty či plynové turbíny. Dnes se stále častěji uplatňují i další technologie, především:

  • Bateriová úložiště (BESS – Battery Energy Storage Systems)
  • Odpory (odporové zátěže pro zajištění spálení přebytků energie)
  • Agregace decentralizovaných zdrojů (např. menších plynových kotelen, kogeneračních jednotek nebo fotovoltaických elektráren)

Tyto zdroje musí být schopné velmi rychle (obvykle v řádu sekund) změnit výkon, který do sítě dodávají či z ní odebírají, a tím přispět k udržení frekvence v okolí jmenovité hodnoty 50 Hz.


2. Bateriová úložiště: rychlá reakce a ekologické řešení

2.1 Klíčové výhody bateriových úložišť

  1. Okamžitá odezva
    Bateriové systémy dokáží prakticky okamžitě (v milisekundách až sekundách) zvýšit či snížit množství elektřiny, které dodávají do sítě nebo z ní odebírají. Pro poskytování SVR je taková rychlost klíčová.
  2. Ekologičtější provoz
    Na rozdíl od dieselových motorgenerátorů nevznikají při provozu bateriových úložišť žádné přímé emise skleníkových plynů ani škodlivin. Provoz je také tišší a nenáročný na pohonné hmoty.
  3. Víceúčelovost
    Kromě podpory sítě lze bateriové úložiště využít i pro peak-shaving (vykrývání spotřeby v odběrových špičkách), optimalizaci nákladů na elektřinu, zajištění zálohování při výpadcích, případně pro obchodní arbitráže (nákup elektřiny v levnější době a prodej či využití při špičkových cenách).
  4. Možnost kombinace s jinými zdroji
    Součástí provozu mohou být i dieselagregáty či jiné stabilizační technologie. Bateriové úložiště v takovém případě slouží k vykrývání rychlých fluktuací, zatímco dieselagregát funguje jako robustní záložní zdroj.

2.2 Integrace s pokročilými dispečerskými systémy

Moderní bateriové úložiště je napojené na dispečerské centrum, které sleduje a řídí množství proudu, směr toků energie a predikuje požadavky na frekvenční regulaci v síti. Důležitou roli zde hraje:

  • Automatizace – algoritmy předpovídají potřebu regulační energie a spouštějí úložiště dříve, než dojde k většímu vychýlení frekvence.
  • Optimalizace provozu – díky neustálému vyhodnocování tržních cen a zatížení sítě lze baterii řídit tak, aby poskytla maximum podpůrných služeb při minimálních provozních nákladech.

3. Ekonomické aspekty a návratnost investice

3.1 Příjmy ze služeb výkonové rovnováhy

Provozovatelé bateriových úložišť mohou generovat příjmy z poskytování regulačních služeb. V Česku jde zejména o aFRR+ a aFRR- (automatická regulace frekvence a výkonu, kladná či záporná). Bateriová úložiště dokážou rychle dodat nebo naopak odebírat energii, což je pro regulaci naprosto zásadní.

3.2 Doplňkové obchodní modely

Kromě placených služeb výkonové rovnováhy mohou provozovatelé využívat například:

  • Agregaci – sdružování více zdrojů a spotřebičů dohromady pro efektivnější prodej regulačních schopností na trhu.
  • Obchod s elektřinou – využití baterií k časové arbitráži (nákup ve „valley“ cenách, prodej v „peak“ cenách).
  • Snížení rezervovaného výkonu – ve firmách s kolísavou spotřebou může baterie pomoci vyhlazovat špičky a šetřit na platbách za distribuční kapacitu.

3.3 Doba návratnosti

Podle dostupných studií se aktuálně návratnost investic do průmyslových bateriových úložišť pohybuje v rozmezí 4–7 let, v závislosti na:

  • Velikosti a technologii baterie (Li-ion, LFP, případně jiné systémy)
  • Frekvenci využití pro SVR
  • Ceně regulační energie (tržní poptávka)
  • Regulačním rámci (dotační programy, legislativní podpora)

V některých případech se návratnost může dostat i pod 4 roky, pokud se vhodně zkombinuje provoz na trhu s regulační energií, poskytování záložní kapacity firmám a případně další funkce, jako je peak-shaving.


4. Kombinace baterií a dieselagregátů: hybridní řešení

4.1 Proč diesel v době dekarbonizace?

Ačkoli se v současné době klade důraz na snižování emisí, dieselagregáty stále nacházejí uplatnění jako spolehlivé zdroje nouzového napájení a rychle dostupné regulační kapacity. Kombinace dieselových generátorů s bateriemi nabízí:

  1. Okamžitý výkon baterií – k vykrývání rychlých fluktuací a frekvenčních poklesů.
  2. Stabilitu dieselgenerátorů – při déletrvajícím výpadku nebo výraznějším poklesu výkonu v síti.

4.2 Řízení z jednoho centra

Pokročilé dispečerské centrum dokáže koordinovat činnost bateriového úložiště i dieselových agregátů tak, aby byl energetický mix co nejefektivnější, a současně plnil požadavky provozovatele přenosové soustavy na frekvenční regulaci.


5. Legislativní a tržní vývoj v Česku

V České republice se do segmentu bateriových úložišť promítají zejména dva faktory:

  1. Transformace trhu s regulační energií – dříve méně flexibilní systém podpůrných služeb postupně přechází na model otevřený agregátorům i bateriovým úložištím, což otevírá příležitosti pro nové hráče.
  2. Dotační a investiční pobídky – některé evropské fondy a národní programy podporují instalaci bateriových úložišť, zejména v kombinaci s obnovitelnými zdroji. To zlepšuje ekonomiku projektů a urychluje jejich návratnost.

6. Budoucnost: rostoucí poptávka a chytré sítě

Díky trvalému růstu podílu obnovitelných zdrojů a zvyšujícímu se důrazu na dekarbonizaci zůstává budoucnost bateriových úložišť velmi perspektivní. Chytré sítě (smart grids) rozšiřují množství zařízení, která mohou rychle reagovat na signály ze sítě, a bateriové systémy se v tomto prostředí stávají klíčovým prvkem.

6.1 Možnosti agregace

Dalším trendem je agregace výkonu z více menších bateriových systémů (např. rodinné domy, malé firmy) do jednoho virtuálního bloku poskytujícího služby SVR. Díky digitalizaci a komunikačním technologiím lze pružně řídit desítky nebo stovky úložišť, které jako celek dosahují srovnatelného výkonu s klasickou elektrárnou.

6.2 Zapojení elektromobilů

Vzhledem k prudkému rozmachu elektromobility se diskutuje také o tom, že v budoucnu by mohly baterie elektrických vozidel tvořit významnou část regulační kapacity – v době, kdy se auto nepoužívá, by bylo možné jeho baterii využít k vyrovnávání výkonu v síti (tzv. V2G – Vehicle to Grid).


Bateriová úložiště ve spojení se službami výkonové rovnováhy (SVR) představují flexibilní, rychlé a ekologické řešení, které stále více ovlivňuje podobu moderní energetiky. Díky schopnosti okamžité reakce v řádu sekund nabízejí vysokou efektivitu při stabilizaci sítě, zatímco jejich provoz je tichý a bez přímých emisí.

S pokračujícím technologickým vývojem, klesajícími cenami baterií a liberalizací trhu s regulační energií lze očekávat, že se bateriová úložiště stanou nezbytnou součástí budoucích chytrých sítí. Pro firmy i investory tak vyvstává příležitost, jak se podílet na modernizaci energetiky a současně dosáhnout zajímavé návratnosti vložených prostředků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Wordpress Social Share Plugin powered by Ultimatelysocial